Kachny pomořanské - k PO

Jezernatá nížina severovýchodního Německa a severozápadního Polska - Pomořansko, byla odedávna vhodná k chovu vodní drůbeže. Důležitější byl sice chov hus, ale během druhé poloviny 19. století se postupně rozšiřovaly také chovy kachen, protože produkce jejich masa byla rychlejší a ekonomicky výhodnější než pomaleji rostoucích hus. Zvýšenou produkci různých druhů masa požadoval trh zvětšujících se měst, které už venkov formou přebytků prodávaných na trzích nestačil zásobovat. Posledním stadiem už tehdy nastoupeného trendu jsou dnešní velkochovy kachen na maso.

Kachny vzhledu odpovídajícího současným pomořanským sice byly v této oblasti chovány dávno, ale jako plemeno se stabilizovaly počátkem druhé poloviny 19. století přikřížením mohutných, tzv. švédských kachen k místní selské populaci. Švédské kachny, které se chovaly hlavně v širším okolí severoněmeckého přístavu Stralsundu, tak přenesly do kříženců větší tělesný rámec a tmavé zbarvení s bílou náprsenkou. Do konce 19. století se čistokrevné pomořanské kachny rozšířily jako užitkové po celém Pobaltí, ale jinde v Evropě nebo v Severní Americe se dosud chovají spíše jako okrasné plemeno se širokou obcí příznivců. Po selských předcích zdědily pomořanské kachny shánčlivost na vodách v širším okolí stavení a také odolnost vůči rozmarům počasí i vůči chorobám. Kachny jsou temperamentní, pohyblivé a do omezeného výběhu se nehodí. Kladem je rychlý růst otužilých kachňat, která jatečné hmotnosti kolem 2 kg dosahují za 8 - 10 týdnů. Snáška pomořanských kachen je na podobné úrovni jako anglických pekingských kachen, ale vyskytují se tak pilné nosnice, že za snáškový cyklus vyprodukují asi 130 - 140 vajec. Z hlediska chovatelského standardu jsou důležité tvar a bezchybná barva bílé náprsenky na přední partii krku a prsou. Přes kvalitní chovný materiál se vždy určité procento kachňat líhne s vtroušenými tmavými pírky náprsenky nebo bílým polem zasahujícím až k břichu. Uvedená vada častěji postihuje modré zbarvení. Nohy nejsou nasazeny tak daleko na zádi trupu jako u jiných kachen, takže se pomořanské kachny při chůzi tolik nekolébají a chodí poměrně vytrvale jen s lehkým vytáčením trupu, skoro jako husy. Standard uznává dvě zbarvení. Černé se vyznačuje uhlově černým peřím se silným smaragdovým leskem. Zelené křídelní zrcátko lehce opalizuje do hněda. Modré zbarvení postrádá křídelní zrcátko a až na náprsenku je všechno peří světle šedomodré, zobák tmavohnědý až černý a běháky temně oranžové až rudé. Zobák černých kachen je černozelený a běháky jsou tmavě břidlicové.

Standard plemene ze Vzorníku plemen drůbeže (Pavel a Tuláček, 2006)