 |
|
Kudrnáč)) Druhý z nejznámějších strukturových plemen holubů je kudrnáč. Tělesnými tvary připomíná zvětšeného holuba polního typu; má širokou hruď a na křídlech charakteristický znak - bohatě zkadeřené a do prstenců utvářené peří, připomínající dámskou ondulaci. U prošlechtěných jedinců jsou náznaky zkadeření i v ručních letkách a ocase. Cílem šlechtění těchto holubů je dosažení absolutní kudrnatosti ve štítech křídel holuba, na jeho ramenou i v sedle. Kudrnáči mají nohy opeřené kratičkým, rovněž zkadeřeným rouškem, který zdůrazňuje unikátnost jejich vzhledu. Hlavu má mít kudrnáč lehce klenutou, oči žluté až oranžové, a to i v případě, kdy je holub celý bílý. Obočnice jsou bledé, zobák tmavý (u černých a modrých holubů), u ostatních rohový až tmavý; bílí holubi mají zobák světlý. Nejčastěji se kudrnáči vyskytují jako grošovaní bělouši (heterozygotní) v černé, modré, popelavě červené a žluté řadě a jako štítní či v těchto barvách. Bílí jsou homozygotní bělouši, proto mají oranžové, a nikoli vikvové oči. Většina kudrnáčů je hladkohlavá, tj. bez chocholky v záhlaví. Holubi, kteří mají chocholku a bohatěji opeřené prsty, se nazývají kudrnáči milánští. Hladkohlavým kudrnáčům s prsty opeřenými jen po drápky se říká kudrnáči maďarští. Přílohy:
|
