ATLAS NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PLEMEN DRŮBEŽE A KRÁLÍKŮ V ČR        Projekt vznikl z podpory FRVŠ 8/B4d/2013




Indián



Indián je velmi staré orientální plemeno, upoutávající především značně vyvinutými obočnicemi a ozobím. V čisté formě se dnes v Evropě vyskytuje vzácně; v České a Slovenské republice dokonce někdy splývá s českou bagdetou, která z něho byla vyšlechtěna.

Stejně jako u kariéra i u indiána je třeba vzít v úvahu, že holub je vyvinutý až ve 4. roce svého života. Ve světě se rozlišuje několik plemen indiánů, hlavně indián německý (větší a delší) a anglický (menší a kratší), ale také indián polský.

Indián se v minulosti též někdy nazýval holubem berberským. Toto označení si v angličtině podržel dodnes. Proč v Evropě dostal jméno indián není známo, rozhodně však ne proto, že by měl něco společného s Indií nebo americkými indiány.

Indián má velkou, značně širokou hlavu, tvořící krátký oblouk. Oči (kromě bílých holubů a některých straků) jsou perlové, obočnice jsou velké a jasně (karmínově) červené. Indián je krátkozobý holub, to znamená, že má zobák značně zkrácený, ale přitom silný, tupý a vždy světlý. Ozobí je značně vyvinuté, přerůstající hlavu; na dolním zobáku bývají tři malé bradavičky. Postavu má indián statnou, zaoblenou, hruď vystouplou, hřbet krátký, nazad skloněný a zčásti otevřený (nekrytý křídly). Křídla jsou normální délky a ne vždy dobře složená; ocas je úzký a jen o něco delší než křídla. Nohy jsou krátké, široce nasazené, běháky a prsty nejsou opeřené.



Přílohy: